Výroba šperků z křišťálové pryskyřice

S křišťálovou pryskyřicí jsem se setkala v roce 2011. Původní záměr s tímto materiálem byl úplně jiný, než výroba šperků. Chtěla jsem odlévat velké deskovité bloky, ve kterých by byly zalité přírodniny, a vytvořit z nich v bytě předělové stěny. Po prozkoumání trhu jsem ovšem zjistila, že z ekonomického hlediska je to nereálný nápad. Nicméně materiál mě zaujal a chtěla jsem ho vyzkoušet aspoň v malém měřítku - tedy na špercích.

Postup práce s pryskyřicí je v každém příbalovém letáčku, takže se omezím jen na osobní zkušenost s použitím.

Komponenty na šperky, které se dělají odléváním, seženete nejsnáz na internetu. V kamenných obchodech není výběr zdaleka tak velký a na internetu existují specializované obchody, které jsou zaměřeny víceméně právě na tuto techniku.

Motivy, vkládané do lůžek, jsou nejvhodnější na lesklém fotografickém papíře. Ten nenasákne a nevzniknou na něm tmavé - mokré skvrny. Můžete zpracovat vlastní fotografie, upravené v některém fotografickém editoru, nebo zakoupit listy s motivy různých velikostí a výřezů v obchodech s výtvarnými potřebami.

 

Další možností je namalovat motiv přímo do lůžka a tak vytvořit neopakovatelný originál. Použit se mohou akrylové barvy nebo barvy na sklo či porcelán. Já pracuji s oběma druhy, barvy na sklo jsou značky Pebeo,

Jestliže toužíte po šperku jednobarevném, je možné pryskyřici obarvit. Pro ten účel jsou nejvhodnější barvy na sklo.  Nejprve se smíchají dvě složky pryskyřice v poměru 2:1a následně se do ní po velmi malých částech přidává  barva. Je dobré postupovat hodně pomalu, protože při míchání mohou vzniknout odstíny, které jste nezamýšleli , ale které se vám líbí daleko víc...

Nejvíc se mi na pryskyřici líbil právě ten kopeček, který hustá hmota udělá. Snažila jsem se přijít na to, jakým způsobem toho docílit, protože čerstvě rozmíchaná pryskyřice je dost tekutá a snadno přeteče přes okraj lůžka. Nechala jsem ji tedy pár hodin ležet, dokud nebyla jako hustý med a teprve potom s ní pracovala.  Je důležité hustotu sledovat a hlídat chvíli, kdy je ještě použitelná, protože při velkém zatuhnutí dochází  k problému s bublinkami. Z příliš husté hmoty se už tak snadno neuvolňují a je nutné je sledovat a včas propichovat ostrým párátkem.

Druhou možností je využít bublinky jako  zajímafý efekt. K tomu je nutné nechat hmotu zatuhnout poměrně dost - asi jako med vytažený z lednice. Při takové hustotě už neteče a jen velmi zvolna se srovnává hladina do hladkého povrchu. Bublinky vzniklé při manipulaci s takto hustou pryskyřící už v ní zůstanou.

Při schnutí je nutné, aby šperky byly ve vodorovné poloze a  přiklopeny nějakou nádobou nebo krabicí proti prachu. Sebemenší smítko se okmžitě přilepí a vytvoří na povrchu neodstranitelný defekt.

Přeji hodně zábavy a nápadů ve vašem tvoření